... Při rituálech je pro mě teď jednou z nejdůležitějších věcí, aby to bylo opravdové. Mohou být jednoduché, důležité je, aby když vyslovuji, zvu energie, archetypy a duchy směrů, abych skutečně svoji mysl zaměřila k tomu, co říkám, k tomu, koho zvu, k tomu, co slyším. Abych si vše uvědomila. Když položím ruku na idol, abych se v nitru či myšlenkou propojila s úctou s tím, že tu je proto, abychom se mohli spojovat s duchovním světem, s věcmi, které nás přesahují. Aby bylo za kým se jít na vlastní zahradě poradit. Nevím, proč si Budimír vybral právě Velese, ale vím, že v tom všem stál plně, od touhy, sehnání materiálu, zajištění vytesání, natření, vyhrabání hlíny a kamenů… až po chvíle, kdy bude za starým moudrým přicházet. Právě to mi v tom všem přišlo nejdůležitější. Mít myšlenku, touhu nitra, a jít, až ji jednoduchými kroky zrealizuji, že nitka duchů může být v mém dosahu zakotvena v matérii...
Markéta Kočí
více na: Veles v Jindřichovicích pod Smrkem - Rodné duchovno
